Druhy zeleného čaje

Čínské čaje

Kolébkou pěstování čaje, je Čína. Jelikož je rozsah pěstování čaje v Číně obrovský, jednotlivé druhy se dělí do skupin, dle provincií, kde jsou pěstován.

Tak známe provincii Zheijang, Hubei, Henan a další. Nejvíce druhů nejznámějších zelených čajů pochází z provincie Zheijang, jako je vynikající Longjing, v překladu dračí stuha. Tento čaj se suší na pánvích a má specifický plochý vzhled. Vzhledem k jeho lahodnosti a oblíbenosti je často napodobován a velká část produkce není tedy tímto originálním čajem, ale napodobeninou vyráběnou většinou v oblasti Sichuan.

Druhým známým druhem zeleného čaje v evropských zemích, a jedním vůbec zde nejznámějších je Gunpowder, neboli „střelný prach“, který se pěstuje po celé Číně. Jiné méně známé názvy jednotlivých druhů zeleného čínského čaje, jako Long Ding, Hua Ding nebo Qing Ding, jsou však také velmi lahodnými odrůdami.

Kvetoucí čaj

Velmi speciálním druhem čaje jsou takzvané kvetoucí čaje, které se vyrábějí tradiční metodou z bílého ži zeleného čaje svazováním s okrasnými květy či ovocem.

Japonské druhy čajů

Japonské zelené čaje se liší od čajů čínských přerušením fermentace, kdy u čajů japonských k tomuto jevu dochází pomocí horké páry. V Japonsku se zelený čaj nedělí dle provincie pěstování, jako je tomu v Číně, i když jsou oblasti, odkud je prý čaj nejlepší, jako je oblast Udži v Kjótu, která vznikla již ve 12. století. Japonci dělí své čaje dle kvality a částí rostlin, která byli v čaji použity.

Tak známe Gjokuro, známý spíše jako Ten-ča, specifickou chuť tomuto čaji dodává zakrývání listů keře během sběru. Mačča je velice kvalitní práškový čaj, v Japonsku se přidává do zmrzlin a jiných sladkostí. Senča, jeden z nejznámějších a nejlépe dostupných, označovaný jako „běžný“ čaj, vyrábí se z listů přímo vystavených slunci. Genmaiča – jedinečný čaj s přídavkem hnědé rýže Hódžiča, na pánvi sušený zelený čaj a Tamarjokuča, čaj s velmi výraznou angreštovou chutí a silnou vůní s citrusy.

Další zelené čaje se pěstují také ve Vietnamu, na Cejlonu, v Darjeelingu a v Assamu.

Čaje z Vietnamu

Vietnamští obyvatelé jsou pověstní v pití čaje. Mají oblibu v silném, výrazném odvaru, na rozdíl od Evropanů, kteří dávají přednost jemnějším nálevům. Zde je pěstování čaje vůbec známo od 11. století, dokonce severní Vietnam je oblastí, kde se vůbec prvně vyskytl divoce rostoucí čajovník.

Ve výrobě převažuje čaj černý, ale pěstuje se i čaj zelený a čaj oolong, což je čaj polozelený. Pokud jde o čaj zelený, vyskytuje se i s arómatem jasmínu či lotosu. Oblíbenost vietnamských čajů vzrostla v poslední době především pro jeho rychlé a povzbuzující účinky a dobrou pitelnost. Všechny odrůdy zeleného vietnamského čaje mají trávově-mořskou chuť, která je patrná i ve slabém odvaru. Nejznámějšími odrůdami jsou pak: Che Thai Nguyen, Che Shan, Suoi Gang a Che N’hai.

Indický Darjeeling

V podhůří Himaláje, v severovýchodní Indii se nachází oblast Darjeeling, která je proslulá pěstěním a výrobou černých čajů. Produkci zeleného čaje zvýšila až v posledních letech, vzhledem k poptávce po zeleném čaji. Cejlonský čaj je také znám především jako čaj černý, a zelený čaj tedy nikterak známým, i když se na trhu vyskytuje.