Příprava zeleného čaje

Příprava čaje všeobecně je velice jednoduchá a po staletí stejná. Lístky čaje se zalijí horkou vodou. Stupeň teploty vody se při prvním nálevu pohybuje mezi 60 – 80 °C. Při dalších nálevech, u čajů, které jsou pro více nálevů vhodné, se pak teplota může zvýšit. Nikdy se však čaj nezalívá vodou vařící, a to z důvodu vyluhován tříslovin a dalších substancí čaj pak může mít nahořklou pachuť. Pokud je zase voda příliš studená, vonné a chuťové složky čaje se neuvolní a čaj má chuť naopak mdlou, nevýraznou, vodovou.

Doba louhování

Pokud jde o dobu louhování, u silných čajů stačí již 30 sekund do několika minut. Každý konkrétní čaj však vyžaduje jinou délku luhování. Všeobecně lze říci, že louhování většího množství čaje by mělo být kratší než při louhování menšího množství. Průměrné množství čaje na 1,5 dl vody je pak 2-4 g.

Příprava čaje je v zemích jeho původu brána jako obřad. Pro každý čaj existuje více možností přípravy, ale některé jsou staletími prověřené a neponičí látky, které čaj obsahuje.

Japonský čajový obřad

Například pro Japonce je příprava čaje skutečným obřadem. Jinak se připravuje čaj listový, jinak čaj prachový (Mačča). K přípravě čaje je třeba 29 předmětů, které mají při přípravě své přesné místo, mimo nádoby s horkou vodou na spaření čaje. Pro přípravu práškového čajuje zapotřebí i speciální bambusové metličky (časen), pomocí které se čaj vyšlehá.

V Japonsku existují dokonce školy, které se věnují výuce správné přípravy čaje, samozřejmostí jsou čajovny, které jsou opravdovými oázami klidu. Úcta, jakou Japonci přípravě čaje a vůbec čaji prokazují je vyjádřena i vzácností mističek, ze kterých se čaj pije – ty se dědí z generace na generaci jako rodinná památka.

Asijská kultura pití čaje

V některých oblastech Asie se čaj pije z krásně zdobených talířků, které obsahují pouze několik doušků čaje, a poje se před odchodem návštěvy. Pokud tedy hostitel začne popíjet čaj během návštěvy, dává tím najevo, že má návštěva odejít. Pro zvlášť vážené návštěvy se do čaje přidávají okvětní lístky z růží nebo jasmínu, které plavou na povrchu.

V Himalájích se zase pije nejen tradiční listový čaj, ale čaj se připravuje i z čajových tabulek a čajových cihel. Do vyluhovaného čaje se pak přidává máslo, pepř a sůl Vše se vymíchá ve vysoké dřevěné nádobě, čímž vznikne jakási emulzní kalná hmota, čaj pak spíše vypadá jako polévka. Některé tibetské kmeny do této emulze přidávají ještě ječnou mouku.

V Rusku se stal čaj tradičním nápojem, jehož popíjení nemá žádná společenská pravidla, ale připravují ho z esence ve speciálních přístrojích, tzv. samovarech.